Francii má velkou spoustu přezdívek. Ať se řekne země sýrů, vína, Eiffelovy věže nebo zamilovaných, vždy se hovoří o této krásné zemi. Francie je také proslavená velkou spoustou nadaných umělců, kteří se zde narodili nebo žili. Podívejme se společně, jak zde vypadá vzdělávací systém.
Ve Francii se uplatňuje jednotný vzdělávací systém, který zde funguje již od 60. let 20. století. Povinná školní docházka začíná v 6 letech a končí o deset let později, tedy v 16 letech. Školní rok začíná stejně jako v České republice první týden v září a končí poslední týden v červnu. Oficiálně by jedna vyučovací hodina měla trvat přibližně 55 minut. V praxi se ale jedná o 50 až 75 minut. Ve známkování se uplatňuje dvacetibodový systém, kde méně, než deset bodů znamená neúspěch. Na některých školách se můžete setkat s ohodnocením slovním nebo využitím písmen A – E. I když se často mluví o tom, že Francouzi velice neradi hovoří anglicky, není tomu tak. Tento jazyk začínají studovat obvykle ve šesté třídě. Druhý jazyk (ve 2/3 se jedná o španělštinu) se začínají učit o dva roky později.
První stupeň zde děti navštěvují od 6 do 10 let a druhý stupeň od 10 do 15 let. Zajímavostí je, že se zde třídy číslují obráceně než v naší zemi. Studium je zde ukončeno diplomem.
Středoškolské vzdělání se zde studuje na lyceích. Zde jsou studenti do 15 do 18 let a své studium zakončí státní maturitní zkouškou, která je mnohem náročnější než u nás a maturuje se i z většího počtu předmětů. Ti, kteří nemají učení zrovna v oblibě se mohou vydat na cestu středního vzdělání s výučním listem.
Po absolvování maturitní zkoušky se žák může hlásit na vysokou školu. Nacházejí se zde školy soukromé i státní. Na některé se může žák dostat i s výučním listem, pokud je vybrán. To neplatí o lékařských a farmaceutických oborech. Příjímání na nejprestižnější školy probíhá způsobem konkurzů, pro který musí zájemci absolvovat dvouletý přípravný kurz (seminář) na dané škole.