Rakovina je jedná z nejobávanějších nemocí. Důvody jsou zcela jasné. Je ale nutné aspoň trochu uklidnit širokou veřejnost. V poslední době jsou výzkumy v oblasti léčby nádorových onemocnění v rozmachu. Ze všeho nejdřív je ale nutné správně porozumět tomu, jak vzniká takové onemocnění. Na úvod je dobré říct, že se jedná o chybu, která se objeví v genomu dané buňky. Taková mutace způsobí, že se buňka začíná nekontrolovatelně množí a uniká apoptóze, což je řízená smrt buňky. Takovéto buňky by správných podmínek měly být odstraněny imunitním systémem, který si na tuto činnost přímo vyhradil specifické buňky.
Pokud ale v genomu buňky dojde k jedné mutaci a buňka se velice rychle množí, je mnohem pravděpodobnější, že se objeví další změny. Buňka se začíná skrývat před imunitním systémem tím, že mění svůj povrch, produkuje specifické látky atd. Velice důležitou schopností, kterou si osvojují právě metastatické nádory je schopnost indukovat angiogenezi. To znamená, že podporují vznik nových cév. Nádor je velká masa, a pokud není dostatečně vyživována krví, podléhá nekróze, tedy smrti. Do těchto novotvořených cév se postupně můžou uvolňovat nádorové buňky, které se cévním systémem dostanou dále do organismu, usadí se na příhodném místě a tvoří metastázy.
Každý nádor ale není jen určitá skupina buněk, jde o celý komplex. Jsou zde buňky různé tím, že v nich dochází k různým mutacím, jsou zde novotvořené cévy, mezibuněčná hmota a další komponenty. Kvůli těmto vlastnostem se stává, že léčba, která je in vitro (tedy v laboratoři) vyzkoušena jako účinná, v těle nemocného nic nezmůže. V poslední době se ale objevují nové a šetrnější metody léčby, které mají za úkol co nejlépe zacílit na nádorovou tkáň, aby byla zdravá tkán pacienta zasažena co nejméně. Třeba se rakovina jednou přesune do skupiny těžkých, ale léčitelných onemocnění.